Učitelské noviny

Reálná praxe v podniku jako vyučovací metoda

zdroj: Učitelské noviny 6/2005

Havířovské soukromé učiliště provozuje netradiční systém odborného výcviku. Před časem byla zveřejněna zpráva, že asi 60 procent žáků odborných škol se v průběhu studia ani na okamžik nedostalo do reálného prostředí podniků. Žáci havířovského Soukromého středního odborného učiliště Baron School však řady těchto nešťastníků určitě nerozšíří. Škola na spolupráci s podniky postavila většinu odborného výcviku.

Tah na branku

Dnes už škola se čtyřmi sty žáky patří k zavedeným vzdělávacím ústavům ve městě. Své brány otevřela v roce 1992, a od té doby se soustřeďuje na tříleté učební obory (kuchař-číšník, pekař, řezník, cukrář, sladovník-pivovarník, automechanik, truhlář, klempíř, krejčí) a nástavby. Na všech oborech kromě "nedostatkových" řezníků a krejčích se zde platí školné, které dělá pětistovku měsíčně, což je zhruba polovina obvyklé sazby na průměrné soukromé škole. Havířov rozhodně nepatří k bohatým regionům, kde se soukromníkům žije snadno. A už vůbec nemluvě o soukromém SOU, jehož žáci přicházejí ve větší míře ze sociálně slabších rodin, podobně jako přicházejí na "státní" učiliště.

"Ale přežili jsme. Veřejnost nás už vnímá jako zavedenou školu, a to je to hlavní," zdůraznil ředitel OLDŘICH OPRAVIL "Rozhodně odmítám názor, že na soukromé škole má žák studium zaručené. Spíš naopak, jsme nadmíru alergičtí na absenci. Za rok od nás takto odejde až pětatřicet žáků."

Rodiče ale podle slov ředitele přitahuje i jiná, a pro školu velmi podstatná věc, která hravě přebije školné - víc než polovina vyučenců zůstává ve firmách, kde si v průběhu studia odbývali praxi.

"Majitelé malých firem i pracovníci velkých podniků naše žáky velmi dobře znají. Proč by hledali lidi z ulice?"

Nápad

"Na začátku 90. let jsme dávali tuto školu dohromady, protože jsme chtěli začít trochu jinak. Teoretické a praktické vyučování na učilištích obvykle tvoří dva samostatné celky, což není vždy optimální. My jsme se rozhodli oba celky důsledně propojit. Kromě praktických základů většinu odborného výcviku už od prvního ročníku smluvně zajišťujeme přímo v podnicích, v malých firmičkách, i ve vyhlášených restauracích, velkých pivovarech či autoservisech. Na úplném začátku jsme objížděli podnikatele, kteří nás dost často odmítali se slovy, že mají svých starostí dost. Přešlo pár let a situace se otočila. Dnes nás sami kontaktují," říká O. Opravil.

Škola provozuje systém, který není jednoduché uřídit, stačí si uvědomit, že odloučených pracovišť v podnicích funguje zhruba 150. Vzala to tedy z druhého konce než většina jiných učilišť, kde většina praktické výuky stojí na (bezesporu) drahé dílenské výuce a pracovní síle učitelů praktického vyučování - dříve mistrů odborné výchovy, a kde praxe ve firmách, pokud vůbec existuje, představuje až završení školního vzdělávání. Nicméně jde o dva rovnocenné ekonomické i pedagogické přístupy.

Systém

"Učitel teoretických odborných předmětů v podstatě přebírá také úlohu mistra, a díky tomu může komplexně poznat žáka. Někomu třeba nejde teorie, ale vyklube se z něj nakonec výborný řemeslník. Pro kantora je proto určitě výhodnější dobře znát obě stránky žákovy osobnosti."

Vedení školy "vychytalo" i negativní důsledky, které plynou z tohoto systému. Ukázalo se, že na reálném pracovišti není vždy možné naučit žáka všem dovednostem, které stanoví učební plány. Proto byl zaveden v prvním ročníku předmět Zámečnický a truhlářský kurz pro klempíře, truhláře a automechaniky, jenž probíhá jednou za dva týdny ve školní dílně. Ve všech učebních oborech je zaveden předmět Příprava na odborný výcvik, v němž jsou žáci seznamováni se zkušenostmi z ostatních pracovišť. U potravinářských oborů výuka tohoto předmětu probíhá formou praktických cvičení v odborných učebnách.

"Učitelé odborných předmětů mají vyčleněn jeden až dva dny v týdnu, kdy objíždějí služebním autem odloučená pracoviště. Žáky sice na pracovištích přebírá instruktor, ale přesto musíme samozřejmě zajistit kontrolu," popisuje O. Opravil systém zdejšího odborného výcviku. "Při těchto hospitacích učitel žáky kontroluje a zkouší, zaměřuje se na dodržování učebního plánu, vedení dokumentace i kvalitu výcviku. Navíc s nimi může v praxi probrat to, o čem se baví na hodinách teorie."

A konečně, nezpochybnitelnou předností je také kontakt učitelů s nejmodernějšími technologiemi a zařízeními,který tvoří základ jejich sebevzdělávání. Je to ostatně výhoda i pro žáky, kteří mohou na místě porovnat to, co se ve škole dozví, se skutečností.

Ze zprávy ČŠI:

Odborný výcvik je koncipován a realizován tak, že se žáci mohou seznámit se současnou moderní technikou užívanou ve zvoleném oboru. Kvalita vzdělávání je pravidelně a důsledně sledována. Škola je hodnocena stupněm velmi dobrý, ba i vynikající.